pondělí 15. února 2010

Porod fenky – zásady optimálního přístupu ze strany majitele po konzultaci s ošetřujícím veterinárním lékařem

Většina majitelů s termínem blížícího porodu se snaží získat informace v knihách a časopisech, od ostatních pejskařů v parku, od známých či na internetu. Informací je mnoho, často se zásadně rozcházejí a jejich rozdílnost vyvolává u chovatele mnohé otázky a mnohdy i beznaděj, zda-li vše při porodu fenečky zvládne a pozná. Informace o porodu by měl majitel získat především od svého veterinárního lékaře. Porod je fyziologická záležitost. Většina fen porodí zcela spontánně, bez komplikací a i bez lidské pomoci. Následující stať je stručným shrnutím praktických zkušeností a pravidel, kterých není moc, ale jsou pro vyvarování se komplikací při porodu feny zásadní.

Porod fenky – zásady optimálního přístupu ze strany majitele po konzultaci s ošetřujícím veterinárním lékařem:

Většina majitelů s termínem blížícího porodu se snaží získat informace v knihách a časopisech, od ostatních pejskařů v parku, od známých či na internetu. Informací je mnoho, často se zásadně rozcházejí a jejich rozdílnost vyvolává u chovatele mnohé otázky a mnohdy i beznaděj, zda-li vše při porodu fenečky zvládne a pozná. Informace o porodu by měl majitel získat především od svého veterinárního lékaře. Porod je fyziologická záležitost. Většina fen porodí zcela spontánně, bez komplikací a i bez lidské pomoci. Následující stať je stručným shrnutím praktických zkušeností a pravidel, kterých není moc, ale jsou pro vyvarování se komplikací při porodu feny zásadní.

Fena je v průměru březí 63. dní, což je stav ideální. Většina fen však rodí dříve nebo později. Předčasně narozené plody nebývají většinou životaschopné a uhynou. Od 58. dne gravidity lze již narozená štěňata se zvýšenou péči odchovat. Opačný extrém je přenášení plodů. Jako absolutní hranici lze považovat 69. až 70. den březosti. Poté je již nutno fenu důkladně prohlédnout v ordinaci a porod uměle vyvolat nebo raději provést císařský řez. Doba gravidity se počítá obvykle od prvního data nakrytí. Doporučuji odpočítávat nikoliv na týdny, ale pěkně postupně, prstem v kalendáři, aby nedošlo k chybě. Fena může mít ve vejcovodu a děloze oplozená vajíčka v různém čase, např. s odstupem několika desítek hodin při opakovaném překrytí nebo štěňata nejen různého stáří, ale i od různých otců, pakliže třeba utekla a noc strávila v objetí psího osazenstva celé vesnice. Pro značnou časovou variabilitu možného splynutí spermie a vajíčka se doba březosti obvykle počítá od prvního známého spojení feny se psem. Pro majitele feny prvorodičky i její další vrhy platí několik zásadních pravidel a rad.

Pravidlo první:

Začne-li v průběhu březosti z feny vytékat výtok barvy žluté, hnědé, krvavé, zelené, je nutné IHNED navštívit veterinárního lékaře. Výjimkou je odchod hlenové zátky několik dní až hodin před porodem, která však má barvu aspiku a jasně se tím odlišuje od možných abnormalit. Výtok jiné barvy je známkou patologie průběhu březosti. Ne vždy je situace kritická, ale vždy je nutno fenku odborně vyšetřit. Největším problémem je výtok barvy zelené, který signalizuje možné odloučení plodu od matky resp. vážné komplikace a je důvodem k okamžitému císařskému řezu. Jakmile se narodí první štěně, je tolerován výtok jak tmavě zelený, tak pochopitelně krvavý.

Pravidlo druhé:

Od 58. dne gravidity je pro určení času porodu velmi vhodné (resp. nutné) měřit feně 2x denně v konečníku teploměrem tělesnou teplotu. Normální zdravá březí fena má stále okolo 37,5 do 39 (39,5) stupňů. Na rozdíl od člověka je normální tělesná teplota psa teplota vyšší (o 2 stupně) a s podstatně větším fyziologickým rozptylem. Teplotu je podstatné měřit v pravidelnou hodinu. Je jedno, jestli v 7 a v 19 nebo ve 4 a v 16. Důležitý je odstup 12 ti hodin, který spolehlivě zachytí krátký pokles teploty před porodem. Fena v předporodní fází, asi 36 hodin před začátkem porodu, náhle přechodně sníží svoji teplotu pod 37,5 a stupňů a níž. Při pravidelném měření pokles zachytíme. Je to jediný objektivní ukazatel, podle kterého může laik spolehlivě rozpoznat blížící se porod. Některé feny před porodem hledají tiché a tmavé kouty v bytě, jiné si hrabou pelech, některé se odmítají venčit, jiným se spustí mléko, další nechtějí žrát a některé jsou úplně normální. K odhadu začátku porodu tedy zbývá opravdu jen pravidelné měření tělesné teploty.

Pravidlo třetí:

Porod prakticky začíná pro majitele porodními stahy. Jsou viditelné i pro laika. Feny tlačí, stahy vidíme. Rukou přiloženou na břicho cítíme zcela jasně. Pakliže fena do 20 minut tlačení neporodí, je nutné neprodleně navštívit ordinaci, či alespoň telefonicky konzultovat stav s veterinárním lékařem. Buď jsou stahy slabé, nebo se jedná o nepravidelnou polohu plodu či překážku v porodních cestách, což vyžaduje vždy odbornou pomoc. Po vypuzení plodu se fena zklidní. Může následovat porod dalšího štěněte, obvykle by fena měla druhé štěně porodit do 2 hodin. Záleží na posouzení majitele. Doporučuji po 2 hodinách konzultovat s vet. lékařem. Pakliže je fena klidná, evidentně netlačí, stará se o mimino (mimina), je vše v pořádku. Zvíře můžeme i vyvenčit, napojit a bude-li chtít, dát mu i krmení. Fena si musí v průběhu porodu odpočinout a nabrat sílu, což může trvat i několik hodin. Platí však, že nesmí tlačit.

Pravidlo čtvrté:

Péče o narozené štěně. Štěně se narodí v obalu, tedy většinou. Normální fena obal rozkousne a štěně olíže. Zde bych doporučoval feně pomoci. Postačí obal roztrhnout nehty a štěně vyloupnout. Pupeční šňůru je možno též přetrhnou nehty asi 4 cm od pupíku štěněte. Není bezpodmínečně nutné používat nůžky. Příroda je moudrá a pupečník se roztrhne přesně tam, kde je potřeba. Objeví se pár kapek a je klid. Pupečník se také nemusí rutinně podvazovat. Jen v případě, že z něj krev odkapává po kapkách. K podvazu stačí pouze běžná nit nebo lépe zubní nit. Bezpodmínečná desinfekce pupíku nebo podvaz není na místě. Fena také nemá sterilní jazyk, když mimina olizuje, a zdravé štěně se s běžnými bakteriemi z prostředí vyrovná. Po vybavení z obalu štěňátko krátce omyjeme vlažnou tekoucí vodou v poloze hlavou dolu (aby mu voda nenatekla do tlamky) a poté dáme feně olízat. Normální zdravé psí mimino otevírá tlamičku, viditelně dýchá, kniká a dere se o své místo na slunci. V případě, že se fena hned o mimino či mimina nestará, nic se neději. Je to normální. Má svých starostí dost. Štěňata dejte do krabice, přikryjte ručníky a přidejte PET láhev naplněnou teplou vodou z vodovodu. Novorozenci rychle vychládají a nemohou se aktivně zahřívat. PET láhev supluje teplo matky a udržuje mimina v teplém komfortu. Štěňátka se postupně pokoušejte přikládat k matce a nechte sát. Poněkud zvláštní kapitolou je oživování nedýchajících novorozenců. Bohužel instrukce sdělené formou písemnou jsou k ničemu. Štěňata se musí odsát, vyčistit, rozmasírovat a dostat z nich zbytky plodových vod. Procedura je to pro laika poněkud "drsná" a opravdu je nutné postup vidět. Nelze ho popsat. Se štěnětem v obalu odchází většinou i placenta. Je to "krvavý kus masa" připojený ke štěněti pupeční šňůrou. Po vybavení plodu z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde štěně z matky již s oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu "táhne" na pupečníku s sebou na svět. Zbytky obalů a placenty nechte fenou klidně sežrat (spíše jen část, jednu až 2 placenty). Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, více spustí mléko a vyčistí feně zažívací trakt. Porod feny by neměl, i když vše probíhá bez problémů, trvat více jak 24 hodin. Odhadnout ukončený porod, resp. to že je fena "prázdná", je pro laika velmi obtížné. Proto rozhodně doporučuji, máte-li pocit, že fena s porodem skončila, navštívit veterinární ordinaci. Kolega provede vyšetření feny, při podezření na zadržený plod pozná stav pomocí rentgenu, pohmatem nebo sonografem. Poradí s poporodní péči o fenu, výživu, vitamíny, dotací kalcia, provede kupíraci ocásků u plemen která to dovolují a popřípadě odstraní štěňatům rudimentární páté prsty na zadních tlapičkách.

Žádné komentáře:

Okomentovat